Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Tak na příkladu Islandu je krásně vidět jak anarchistická společnost svým fungováním vede k vytvoření státu.

0 0
možnosti

Urza

3. 2. 2014 16:30

Ano.... že jí byl po několika stovkách let ten stát vnucen zvenku.

Mimochodem ty stovky let jsou NĚKOLIKANÁSOBNĚ déle, než jak dlouho fungují dnešní demokracie (a ty jsou už až po uši v problémech).

0 0
možnosti

P52e23t45r 83H52á52l74a

3. 2. 2014 7:58

Dobrý den, 

postupně pročítám Váš seriál, a i když s většinou myšlenek (zatím) souhlasím, mám dojem, že problém státu je odchýlení od původního účelu, který dnes již fakticky nenaplňuje - ale přesto jde o smysluplný důvod pro existenci státu.

Stát by měl naplňovat ty požadavky lidí, které ze své podstaty nemohou být naplněny přirozenou směnou. Např. (asi) každý by chtěl, aby o něj bylo postaráno, pokud by se narodil postižený. Ovšem nikdo takovou službu nepoptává - postižení na to nemají peníze, a ti ostatní, jak se jednou narodili zdraví...

Dále by stát měl řešit problém obecní pasivity, kdy ze své podstaty nesou náklady jednotlivci, ale zisky jsou socializovány. Např. ochrana životního prostředí. 

Jak se s těmito úkoly vypořádává bezstátní společnost?

Děkuji za odpověď (třeba formou dalšího dílu?)

0 0
možnosti

Urza

3. 2. 2014 9:38

Dobrý den.

Děkuji za věcné dotazy a připomínky.

Na některé jsem už odpověděl formou nikoliv dalšího, nicméně minulého dílu. Konkrétně ochranu přírody řeší díl třináctý, tam je odpověď na Vaši druhou otázku.

Co se týče těch postižených, tak o takové lidi mají zájem například jejich rodiče, ale napříč celou společností existují soucitní lidé, kteří se o ostatní starají. Považují-li lidé (alespoň většina z nich) skutečně za správné, aby se zdraví o postižené starali a pomáhali jim (a já věřím, že to většina lidí za správné skutečně považuje), pak je přece není třeba k ničemu nutit, protože když to považují za správné, tak se o to postarají, nebo alespoň přispějí, někteří více, jiní méně, někteří vůbec, každopádně přispíváno bude přesně tolik, kolik lidé považují za vhodné.

Ono to souvisí s takovou zajímavou myšlenkou, kterou když skutečně do důsledku domyslíte, zjistíte, že stát vážně není zapotřebí: Je-li něco skutečně správné, prospěšné a užitečné, pak si to lidé koupí/zaplatí/vytvoří i dobrovolně; bez toho, aby je k tomu stát nutil. Naopak nepořídí-li si lidé něco dobrovolně, pak to znamená jediné: daná věc stojí lidi více zdrojů, než kolik jim to přináší užitku.

0 0
možnosti

Je efektivnější chránit mosty, než přechodce. Nebo tržiště. No a tady je zárodek státu.

Dlouho jsem se trápil otázkou, proč Vidní vybírali od vzdálenějších příchozích z větší vzdálenosti vyšší poplatky (clo, ve skutečnosti mýtné) než od příchozch z menší vzdálenosti.

Co myslíte, proč?

0 0
možnosti

Urza

2. 2. 2014 22:45

Jistě, když máte veřejný prostor.... na druhou stranu když mosty, tržiště a podobně mají své majitele, mohou je samozřejmě (ve vlastním zájmu) chránit oni.

Vaší otázce nerozumím, nebyla-li řečnická.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS