Čtvrtek 23. září 2021, svátek má Berta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 23. září 2021 Berta

Anarchokapitalismus: Závěr

16. 02. 2014 22:22:22
Tímto článkem seriál o anarchokapitalismu končí. Upřímně doufám, že alespoň některým čtenářům přinesl něco zajímavého, případně vysvětlil potenciální nejasnosti ohledně tohoto myšlenkového směru; a je-li díky tomuto seriálu něčí pohled na svět nyní liberálnější, byla má snaha úspěšná a čas strávený psaním přinesl kýžené ovoce.

Čas od času jsem tázán, jak si vlastně představuji „zavedení“ či „nastolení“ anarchokapitalismu v praxi, leč odpověď na tuto otázku k popisu bezstátní společnosti nepatří, takže ji v žádném z předchozích článků nenajdete; využiji však pro ni tento prostor. Jediným způsobem, jak změnit naši společnost v anarchokapitalistickou, je přesvědčit dostatečný počet lidí o kráse svobody a nedotknutelnosti vlastnických práv jako cestě k ní. Čím více lidí této myšlence uvěří, tím více jich začne v demokratických volbách dávat své hlasy liberálnějším politickým stranám, které zas dají veřejně zaznít dalším liberálním myšlenkám, jimiž ovlivní další a další jednotlivce. Změna musí přijít zdola (od „obyčejných lidí“) i shora (od politiků); stát by se měl sám začít zmenšovat, stávat se slabším, méně omezujícím a svobodnějším. Až bude dostatečně malý a umožní soukromým subjektům plně –bez regulací– konkurovat ve všech oblastech, do kterých nějak zasahuje, lidé se budou moci přesvědčit, že vlastně není potřebný. Bude-li takových jedinců s nezanedbatelnou silou dostatečný počet, vznikne pro ně možnost adekvátní obrany proti agresivnímu státu; tento již však bude slabý a mírumilovný, takže se odpůrce možná ani nepokusí násilím ovládnout.

Právě jsem naznačil, jak by dle mého názoru anarchokapitalismus mohl být uveden do praxe. Rád bych ale ještě explicitně napsal pár slov o tom, jak by tomu být rozhodně nemělo, respektive jak to v žádném případě ani udělat nelze. Cestou k anarchokapitalismu z principu nemůže být revoluce či převrat; uchopí-li moc do rukou nějaký revolucionář, může nastolit téměř libovolný režim, avšak ne takový, který principiálně vylučuje už samotný fakt, že někdo drží v rukou moc. Anarchokapitalismus v žádném případě nelze prosadit násilím, neboť není možné lidi donutit k tomu, aby si vážili své svobody, nečiní-li tak z vlastního přesvědčení; lze je přinutit budovat lepší zítřky v komunismu, obsazovat více prostoru pro vyšší rasu v nacismu, řídit se výsledky voleb v demokracii, na slovo poslouchat vládce v monarchii, avšak není možné je násilím dotlačit ke svobodě, neboť takové prostředky jsou v přímém rozporu s cílem. I kdyby někdo silou převzal vládu, následně ji zrušil a moci se vzdal, bude nastolena záhy vláda jiná, nepřejí-li si lidé žádnou vládu nemít. Útočné násilí je tedy prostředkem nejen nevhodným a morálně nepřijatelným, ale ještě navíc nevedoucím k cíli, neboť je s ním v ostrém protikladu.

Ačkoliv celý seriál tímto článkem skončil, je možné, že k němu budou přibývat ještě další díly (avšak už nepravidelně), narazím-li na téma, které stojí za samostatný článek. Máte-li někdo z vás na takové téma návrh, které by za další díl stálo, uvítám, dáte-li mi vědět (ať už do diskuse, nebo na mail, jehož adresa je uvedena v úvodu).

Závěrem bych rád poděkoval za faktické připomínky, náměty, diskuse o článcích a jazykové korektury následujícím lidem: OC, Rygadwyn, Kadet, Katina, Malcik, Rose, Triss, Ayesha, Katy, Jana Ž., Jana R. a Jana K.; ti všichni četli články ještě před jejich publikací a pomohli mi je dostat do jejich finální podoby. Děkuji vám.


Ačkoliv mám slabost pro přirovnání, snažil jsem se jim v celém seriálu vyhnout, neboť často bývají zavádějící a nepřesné; zde, úplně na konci a pod čarou, si přece jen jedno neodpustím:

Představme si zemi, ve které žijí nikým neomezovaní lidé; ti spolu svobodně směňují své statky a nikdo jim do jejich obchodů nezasahuje. Pak přijde skupina „chytrých hlav“, která uprostřed daného území vybuduje obrovský tunel. Na jednu stranu tohoto tunelu shromáždí spotřebitele, na druhou stranu producenty. „Chytré hlavy“ vyslechnou přání spotřebitelů, dle svého uvážení je upraví, vyberou od nich peníze a skrz tunel je dopravují k producentům, kteří vyrábějí na základě zadání, jež k nim přicházejí z tunelu. Veškerá směna určitých typů statků mimo tunel je zakázána. Z producentů i spotřebitelů se tak stávají indiferentní masy, ztrácí se individualita. Spotřebitelská přání jsou tlumočena přes prostředníka; statky, které z tunelu vycházejí, jsou rozdělovány mezi spotřebitele nezávisle na platbě, klíčem je vůle „chytrých hlav“ a také to, jak moc kdo křičí, že potřebuje. Na druhé straně tunelu se zas producenti nesnaží poskytovat své služby na míru spotřebitelů (stejně jejich preference vlastně ani neznají), nýbrž jen podle přání správců tunelu.

Čirým bláznovstvím je pak hledání prvotní příčiny nespokojení lidí –oproti stavu, kdy mohou obchodovat přímo– v tom, že si třeba „chytré hlavy“ sem tam nechají něco pro sebe (zpronevěra), že se v tunelu někdy nějaké peníze poztrácejí (vysoké náklady na provoz ministerstev), že občas některý z producentů či spotřebitelů uplatí správce tunelu, aby pro sebe získal výhodu (korupce), případně že jsou správci tunelu neschopní a neochotní (běžný stav státního úřednictva). Tyto problémy určitě existují; jsou však jen druhořadé. I kdyby se povedlo je vyřešit či odstranit, výsledný stav se příliš nezlepší. Primární problém je pochopitelně samotná existence onoho tunelu, ve kterém se z jednotlivců s individuálními preferencemi stávají jen šedé masy, ztrácejí se tam spousty informací a vůbec je celá ta roura úplně na hovno.

A to už je doopravdy konec; napsal jsem 34281 slov, abych poté mohl –prost vší unáhlenosti– konstatovat, že stát je na hovno.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Urza | neděle 16.2.2014 22:22 | karma článku: 14.11 | přečteno: 608x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Otto Kamm

Názorové změny před volbami

Volební preference podzimních voleb jsou jednoduše řečeno volební preference a ty je potřeba respektovat.

23.9.2021 v 11:27 | Karma článku: 14.82 | Přečteno: 149 | Diskuse

Michal Vimmer

Zemanův plán na dok XXII

Prezident v ÚVN odpočíval, hodně přemýšel a všichni jsou teď zvědaví, co v klidu na lůžku vymyslel. Hned včera se sešel se silnou moravskou trojkou : rádobypremiérem Fialou, intrikánem Okamurou a báječnou Alenou. O čem byla řeč ?

23.9.2021 v 10:35 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 228 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Jak se volí v Domově pro seniory? 45 % ANO!

Jde vůbec zjistit jak volí naší "zkušení a nejmoudřejší" žijící v Domově pro seniory? Přesně nedá. Jak by volila nastávající generace ukázaly výsledky studentských voleb celkem přesně. Volba nejstarší generace je odhadována.

23.9.2021 v 8:08 | Karma článku: 16.26 | Přečteno: 464 | Diskuse

Martin Braun

Darovanému koni na zuby nehleď

A toto pravidlo by mělo platit ať jste muslim nebo infidel. Bez rozdílu. Jak se ale zdá, jsou tací, co si myslí, že si dupnou a okolí se zblázní ochotou

22.9.2021 v 18:00 | Karma článku: 26.32 | Přečteno: 616 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Unijní demokracie naruby

Konference o budoucnosti Evropy se rozjíždí. Ke slovu přicházejí European Citizens’ Panels – panely evropských občanů. 800 „náhodně vybraných“ a hlavně „genderově“, věkově a jinak vyvážených osob bude projektovat naši budoucnost.

22.9.2021 v 15:00 | Karma článku: 26.31 | Přečteno: 492 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 575
Živím se jako programátor (především S&F MMO her), vystudoval jsem informatiku na matematicko-fyzikální fakultě UK a jeden den v týdnu učím na gymnasiu informatiku a matematiku jako externista. Mezi mé největší zájmy patří rodina (manželka a tři děti), fantasy a sci-fi (tvorba a hraní her, čtení knih, čtení a psaní povídek, sledování filmů), práce a přemýšlení (o Bohu, politice, společnosti, ekonomii). Jsem libertarián-anarchokapitalista; rád na toto téma píši články zejména pro Mises Institut.

Najdete na iDNES.cz