Díky; Vaše uznání mě těší, četl jsem toho od Vás už hodně.

Státní vědecká knihovna. Taková zbytečnost. Že ano

Problém je, že konkretní informace, které jsou v ní uloženy, v době jejich vzniku nemusí nikdo potřebovat, nemusí být po nich poptávka a tedy je nikdo nebude kupovat. Pouze ze zkušenosti víme, že nějaká ta informace se může v budoucnu někdy hodit. Takže vytváříme tezaury takových informací a jejich třídění (věcné a jmenné rejstříky). Tuto činnost nikdy žádný soukromý vlastník nezaplatí.

Konkrétní příklad.

Na jednu knihovnici v jedné knihovně se obrátil projektant opravující most po padesáti letech, že nemůže najít žádnou dokumentaci.

Ta knihovnice nelenila a vskutku se ji podařilo vyhledat v knihovních fondech nějakou literaturu, která se k výstavbě tohoto mostu vztahovala. Podle projektanta bylo díky tomu možné uspořit milióny.

Do téže knihovny pak docházely od 60. let z USA publikace ministerstva hornictví, které se zabývaly zdánlivě naprosto zbytečnou záležitostí,  shromažďováním technologických postupů, které  umožňovaly získavát netradičními způsoby suroviny po vyčerpání zásob. Źádný soukromý vlastník by podobné aktivity nefincoval, protože absolutně nešlo o činnosti, které by mu slibovaly nějaký zisk. Stejně tak platí, že třeba až stát začal financovat aktivity, které umožnili vstup do kosmického prostoru, tak teprve poté se našli soukromníci, kteří něco takového si dovolili financovat. Protože teprve poté vznikla konkrétní poptávka.

Nemluvě o atomu.