Celá konstrukce "tragédie obecní pastviny" má jeden zásadní vnitřní rozpor. Když to je tak strašně nefunkční věc, tak proč obecní pastviny vůbec historie zná? Proč mohly obecní pastviny existovat stovky a tisíce let?

Tohle je typický příklad "chyby Stopařova průvodce". Pokud je tvrzení v rozporu s realitou, je to realita, kdo nemá pravdu.

A ještě taková maličkost, hodláte privatizovat také vzduch? Za kolik mi pak prodáte jeden litr? A to si nějak pomůžeme, když tedy si mezi sebou budeme prodávat a kupovat vzduch?

V jistých případech ano, již dnes se to děje. Například mi tady na stole stojí sprej, který jsem koupil za kilo, je v něm natlakovaný vzduch a je to výborné na čistění počítače. Potápěči mají zas kyslíkové bomby. V případně kolonizace jiné planety, případně podmořského světa, bude vzduch normální komoditou jako cokoliv jiného.

On vlastně nemá žádnou výjimku ani teď, jen nemá smysl jej prodávat, neboť je ho všude dost. Ale tam, kde ho dost není, už se privatizuje a pomáháme si tím (k čištění PC, potápění, ....), jak můžete sám vidět.

Je to hezké, ale problém spočivá v tom,že budete muset použít při prosazení změny násilí:

O tragédii společného vlastnictví trochu jinak.

Lze ukázat, že podíl na pomyslném koláči soukromých čistých příjmů jednotlivce, o jejichž užití si rozhoduje sám jednotlivec, určuje také jeho podíl na efektivním využití veřejných statků a podle toho by měl vypadat jeho příspěvek na jejich udržování, případně rozmnožení. . Předpokládejme, že v nějaké vesnici existuje 365 chovatelů ovcí vlastní určité množství ovcí a pastvin pro ně. Předpokládá se rovněž respektování vlastnických práv v rámci daného společenství, prozatím nebudeme předpokládat jejich směnu.  Nejbohatší z nich má tak velký pozemek, že je na něm schopen chovat 365 ovcí. O něco měně bohatý chovatel pak chová 364 ovcí atd. Ten nejchudší má jen jednu ovci. Každý z nich má právo vyhnat své ovce jednou ročně na obecní pastviny, kde vždy dorůstá každý den příslušné zelené krmivo pro ovce. Je zřejmé, že chudší chovatelé tuto možnost nemohou zcela efektivně využít. Stejně tak nejbohatší, neboť daná plocha může jen ztěží poskytnout dostatečné množství krmiva pro všech 365 a méně ovcí. Tedy nejefektivněji využívají obecní pastviny ti chovatelé, kteří mají tak zhruba polovinu maximálního počtu. Ale jak chudší tak středně příjmoví chovatelé nemají zájem na změně. Zde je tedy jejich společný zájem dán průsečíkem jejich zájmů soukromých. Skutečná tragédie společného vlastnictví spočívá v tom, že alespoň jedna osoba nebude chtít tento stav změnit.

Aby mohlo být dosaženo přeměny společenského vlastnictví ve vlastnictví oddělené, tak musí vzniknout stát, aby odpor této osoby potlačil. Tento akt vzniku státu pak vede k tomu, že na jedné straně vznikne legální (soukromé) vlastnictví a na straně druhé vlastnictví veřejné.

Prozatím bylo předpokládáno, že výnos z obecních pastvin je darem přírody. Pokud však budeme chtít daný výnos zvýšit, např. množství vyprodukované vlny, musíme půdu přihnojovat  a nakupovat hnojivo. Podle jakého klíče by měli být rozděleny náklady mezi jednotlivé chovatele?  Podle jednotlivých chovatelů (tedy daň z hlavy) nebo podle majetku a příjmů. Kdo z těchto chovatelů bude nejvíce zainteresován na zvětšení výnosů. Asi ti nejbohatší, kteří v největší míře budou ze zvětšených výnosů těžit. Tedy jedině možné je zavedení progresivní daně z majetku, případně z příjmů.

Totéž platí, pokud budeme předpokládat 100% zdanění příjmů. V tom případě je podíl nějakého jednotlivce na rozhodování o pomyslném koláči dána jeho pozicí ve společenské struktuře. Jeho pozice bude rozhodujícím způsobem ovlivňovat, jak se bude nakládat s celým koláčem, tedy tak, aby to vyhovovalo především jemu.

Už se těšim na příští díl. Jak to bude s tím volným bohybem na soukromém majetku.

Nevím ale podle čeho vznikla ta domněnka, že soukromá správa je efektivní. Soukromé subjekty mají naprosto stejné problémy jako veřejné, protože mají stejné původce - lidi. A tito lidé často konají neefektivně, dělají špatná rozhodnutí, nechávají se uplácet, firmy krachují apod.

Samozřejmě!

Jenže sám jste na konci svého příspěvku napsal ten důvod, proč je soukromá správa lepší než státní. Problémy mají obě, jenže když něco udělá špatně soukromá firma, prostě zkrachuje a náklady nese její vlastník; když něco udělá špatně stát, náklady nesou občané. A to je přesně ta výhoda volného trhu. Když někdo dělá svou práci špatně, lidé mu za ni nejsou ochotni platit, takže vydělávají ti schopnější a lepší, ti špatní prodělávají (a končí). U státu nic takového není, když to dělá stát špatně, prostě vybere více peněz a náklady nesou občané.

Existují firmy, které jsou veliké jako stát a nejsou produktivní. Např. Severní Korea. To je firma kterou spravuje její vlastník se svou měnou, svou ochrankou a svými otroky.

Neexistuje žádný důkaz, že soukromník je vždy nejlepší správce majetku. Je to přece případ od případu.

Navíc je tady problém s definicí, podle které se bude posuzovat co je a co není lepší.

Chápu dobře, že jako příklad selhání volného trhu mi uvádíte jako nefunkční firmu stát KLDR?